Vyplatí se najmout si interiérového designera?

potřebujete vlastně na něco interiérového designera?

Odpověd si uděláte sami po přečtení článku (doba čtení 3 min) anebo se podívejte rovnou na résumé zde níže na stránce.

Co tedy konkrétně interiérový designer má, co vy možná nemáte?

Designer nebo architekt (někteří architekti preferují navrhovat pouze domy a detailní uspořádání interiéru nechávají na klientovi případně tedy na designerovi interiérů) by měl mít:

1/ PRAXI

Má zkušenosti s interiérem, designer ihned vidí, zda by prostoru nepomohl například menší zásah do stavebních konstrukcí jako vybourání příčky, změna dispozice kuchyně nebo praktičtější přemístění obytné zóny do jiné části místnosti atd. Zajistí, aby se daný prostor optimálně a co nejlépe využil. Čím menší prostor, tím náročnější akce, pracuje se doslova s centimetry.

2/ Znalosti

Samotnému návrhování barev nebo nábytku do interiéru předchází ještě spousta plánování v půdorysu a využití různých znalostí typu:

• Kolik je potřeba místa na průchody
• Technické aspekty typu: Kam můžeme přesunout kuchyni, koupelnu, rozvody vody a elektřiny, odtah vzduchu, co technicky půjde a co ne, a jestli to bude stát za případné finanční náklady?
• Umístění a druh osvětlení a k němu nutné přívody atd.

Na trhu dnes existuje spousta variant od všech možných produktů a materiálů, o kterých klient vůbec netuší, pokud stavby či bytový design nejsou jeho profese či hobby. Ať už to jsou materiály na dekorování stěn, různé podsvícené lišty na podlahy apod. Je nutné mít o všech přehled, abystě věděli z čeho lze vybírat a pak proč zvolit a jakou konkrétní podlahu, jaké dveře, kam se mají otevírat, falcové, bezfalcové, posuvné, prosklené, jejich výšku atd.

Jaké zvolit stínění do oken, jak má přesně vypadat a prakticky fungovat vestavný nábytek atd.

Kapitola sama pro sebe jsou koupelny a kuchyně, zde můžete namítnout, že o návrh koupelny nebo kuchyně se přece postarají specializovaná studia. Ano, udělají vám jednoduchý 3D návrh vaší kuchyně nebo koupelny, ale všechny detaily budou chtít vědet od vás, to vy jim budete muset říct, jaké chcete dlažby a obklady zda velkoformáty nebo tenkovrstvou keramiku, jaké žlábky do sprchy, kterou sanitu zda z keramiky či litou atd.

Určitě vám rádi řeknou jaké jsou mezi vším rozdíly, ale už vám např. neřeknou, že na trhu existuje dalších X produktů, které by pro vás byly vhodnější, jelikož je nanabízejí a také neznají vás ani váš interiér a jestli se to co tam spolu vyberete bude hodit např. k obývací části pokoje pokud mluvíme o kuchyních nebo jestli to, co jste si navolili za kombinace bude jako celek ve vašem prostoru dobře vypadat.

Naopak interiérový designer už má celkovou představu o vašem novém interiéru a v těchto studiích jen vybírá to nejvhodnější a toto ještě kombinuje s dalšími dodavateli, tak aby byl výsledek pro klienta co nejlepší.

3. vyzkoušené prodejce a dodavatele

Většina lidí řeší zařizování bytu tím, že googlí produkty, obchází obchodní domy s nábytkem nebo showroomy a tam jim různí lidé představují různé věci z jejich úhlu pohledu. Ale tito prodejci zákazníka neznají, nebyli u něj doma, neví o celém zbytku interiéru, jak vypadá, jak je využitý, neví co konkrétní zákazník potřebujete ani jak žije.

V případě internetu, to co vypadne při vyhledávání na Googlu jsou ve většině portály s levným nebo ne příliš kvalitním nábytkem. Je potřeba znát konkrétní online prodejce kvalitního nábytku a vybavení, jelikož si zboží většinou předem ani nelze prohlédnout a není horší zklamání (a následná ztráta času a energie s vracením zboží) než když vybalíte doma kus na kterém najednou vidíte ošklivý levný materiál nebo zpracování, které jste na fotce na internetu odhalit nemohli.

Designeři interiéru mají svá vyzkoušená studia a dodavatele, a tak ví k jakému výrobci nebo prodejci sáhnout pro jaký typ výrobku a že kvalita je zaručena jménem značky nebo prodejce. Do každého projektu se hodí něco jiného, a to jak svým tvarem, funkcí, ale i cenou jelikož cenové rozpětí je obrovské a musí odpovídat budgetu a představám klienta.

Tedy také často zažitá představa, že ‚‚designový nábytek‘ musí být drahý a je často nepraktický – tedy existuje jen proto, aby hezky vypadal je více než mylná! Nábytek od dobrých značek nebo prodejců začíná na stejné cenové hladině jako ten “no name” a jeho přidaná hodnota je v tom, že dobře vypadá, musí samozřejmě být i praktický (jelikož nepraktický design je špatný design) a díky jeho kvalitě vás s odstupem času může vyjít naopak levněji, protože sedačka nebude prosezená a rozvrzaná již po 2 letech, stůl nebude mít odlepené okraje z laminátu atp.

4. Cit a know how – designer ví jak výsledku dosáhnout

Interiérový designer zde využije svých znalostí, ví jaké jsou možnosti trhu a jaké jsou způsoby jakými efektu dosáhnout. Tedy např. v případě navrhování romantického pokoje pro dívku designer ví jakými konkrétními kusy lze stylu dosáhnout.

Začíná to celkovou kombinací barev, může pověsit nad postel baldachýn, určitě také nevybere laminátovou ostře řezanou postel, možná použije čalouněné čelo postele jako dominantní prvek pokoje nebo využije krásné tapety, ví, která látka závěsů a dekoračních polštářů bude vhodná, také vymění osvětlení pokoje včetně ambientního osvětlení, aby odpovídaly celkovému konceptu atd. Umístí stylové zrcadlo atd.

Možností je spousta a know-how a estetické cítění designera znamená, že má nápady, a ví, které prvky lze využít, jak je zkombinovat a navrstvit materiály, tak aby cíleného výsledku dosáhl.